Jitka Válová

Nar. 13. prosince 1922 Kladno – 27. března 2011 Kladno byla česká akademická malířka a výtvarnice.

Její tvorba byla úzce spojena s tvorbou její sestry – dvojčete Květy Válové. V letech 1945 až 1950 studovaly společně VŠUP v Praze u prof. Emila Filly. Žily spolu na Kladně. Pracovala v oborech malba, kresba a grafika. Tvořila a vystavovala až do své smrti, převážnou část výstav měla se skupinou Trasa, jejíž členkou byla od roku 1954. Svůj výrazný talent uplatňovala ve figurální tvorbě. Její útlé a protáhlé postavy byly zachyceny v pohybu, vypovídají o vztazích, osudech, náladách, často v extrémních situacích.

Její výtvarné začátky vyšly ze zkušenosti s rytectvím skla, jemuž se vyučila v Železném Brodě. Pracovala u soustruhu a pokud měla čas, kreslila oceláře v provozu. První výstava, kterou měla společně se sestrou v divadle Rokoko, nesla název Člověk a ocel, oficiální kritika ji ale nepřijala. Další výstavu obě sestry uspořádaly ve Špálově galerii v roce 1966, ta jim již přinesla uznání a ocenění jejich práce. Od roku 1990 byla členkou Umělecké besedy. Za svůj život získala několik ocenění, v roce 2010 obdržela čestný doktorát VŠUP.

Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Galerie hlavního města Prahy, Museum Kampa, Praha, Muzeum umění a designu Benešov, Národní galerie Praha a v mnoha soukromých sbírkách.