Před polovinou 60. let se Boštík propracoval k téměř monochromním malbám, ve kterých vyjadřoval vlastní představu kosmogonického procesu, energetických polí ve stádiu před geometrickou organizovaností (Pole modré, 1964; Růžová mlhovina, 1965). Světlo vystupuje v těchto obrazech už jen jako transparentní, imateriální princip. V 80. a 90. letech pokračoval v rozvíjení těchto principů především v sériích jemně roztíraných barevných pastelů. A právě z tohoto období je nabízený pastel.  Boštíkovy suché jehly vznikaly jen v minimálním nákladu, proto je můžeme zařadit mezi ojedinělé a raritní kousky.

Tento pastel byl vystaven v Galerii Zdeňka Sklenáře v Litomyšli na výstavě Můj milý Ježíšku, 5. 11. 2017 – 23. 12. 2017.

„Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený ráj. Pokouším se nalézt východisko z labyrintu, ve kterém žijeme, a přiblížit se natolik ráji, abych z něj alespoň něco zahlédl.“