Václav Boštík

nar. 6. listopadu 1913, Horní Újezd u Litomyšle – 7. května 2005, Praha, byl český malíř, grafik a ilustrátor.

Roku 1937 nastoupil na Akademii a stal se žákem prof. Willi Novaka. Od roku 1942 byl členem Umělecké besedy. V roce 1960 se stal jedním se zakládajících členů skupiny UB 12, která výrazně poznamenala vývoj československého umění v 60. letech.

Rané dílo Václava Boštíka je hodně ovlivněno malíři Corotem a Cézannem. Už v polovině 50. let, kdy v Česku (resp. Československu) bylo umění svázáno socialistickým realismem, přešel Boštík k abstraktní tvorbě.

Kromě malování vytvořil Václav Boštík v letech 1955 až 1959 s Jiřím Johnem i unikátní pražský památník obětem holocaustu. Na zdi Pinkasovy synagogy napsali 77 297 jmen nacistických obětí. Později se podílel na restaurování renesančních sgrafit na fasádě zámku v Litomyšli společně s Olbramem Zoubkem.

V roce 1991 byl oceněn Řádem umění a literatury Francouzské republiky v hodnosti rytíř, v roce 2004 získal v České republice cenu od ministra kultury a v témže roce medaili za zásluhy od prezidenta republiky.

Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách téměř všech významných českých galeriích a v mnoha galerijních sbírkách v zahraničí. Mimo jiné v Paříži, USA, Rakousku aj.

Od roku 1942 vystavoval na bezmála padesáti skupinových a samostatných výstavách u nás i v zahraničí.